THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
S touto smečkou se setkávám skutečně poprvé (když vynechám pár jejích koncertů, které mi prošly rukama při updatech) a musím hned na začátku říct, že potěšení je na mé straně. EBOLA JOY je kapela pocházející ze Znojma a tvoří ji vlastně jen dva lidé – oba zpívají a oba dělají vlastně vše, a tak se jejich práce zajímavým způsobem prolíná. Jejich třetí CD nosič nese název „Sitra Achra“, který pochází z hebrejštiny, a kapela sama charakterizuje počin jako „dark electronic music“. Pro mě osobně počin znamená nádhernou ukázku možného prolínání kvalitní melodické alternativy a undergroundu.
Ačkoli byly všechny skladby nahrány v domácím studiu (přiznejme si, že většinou tak nadneseně nazývají smečky osobní počítač), vládnou neskutečně kvalitním zvukem a jsou pestrou ukázkou umění tvůrců. Nový počin obou muzikantů obsahuje kromě vokálů a samplů samozřejmě basu, kytaru, klávesy a výjimečně i podivné ambientní zvuky. Vše nádherně splývá do krásně uceleného produktu. Nástroje, i když jejich stavba neudivuje šílenou kreativitou a nestrhávají s každým novým riffem, do sebe zapadají v krásných harmoniích zcela oproštěných od jakýchkoli rušivých prvků.
Trochu nahlédneme do struktur jednotlivých partů. Musím říct, že jsem čekal kopu elektronických samplů navrstvených na a o to více mě překvapil výsledek v podobě regulérního hudebního alba protkaného emocemi, které navíc obsahuje mnoho skladeb s hitovým potenciálem. Převažují melodické vokály, které svou strukturou připomínají ty lepší z nu-metalových zpěváků, intonace mi občas připomněla DeSeda z vyškovských DARK GAMBALLE, celková struktura melodií dokonce zaznamenává vlivy PINK FLOYD (zvláště v posledních skladbách, nesmírně mě to potěšilo). Nahrávka obsahuje i chraplavé doomové vokály, ty však nejsou příliš časté. Klávesy s kytarami vytvářejí klidné, atmosférické harmonie, které jsou podle mne i velice originální. Do tohoto celku občas vyjíždějí kosmická sóla kytar a různé ambientní prvky zasazené do celku velice pečlivě a s citem. Jako jediný zápor alba vidím jeho malou „průbojnost“. Představoval bych si některé nástroje mohutnější a hudbu trochu méně oproštěnou od kontrastů – myslím, že by to nahrávku skutečně nakoplo.
Nevím co mohu říct více, než že tuto nahrávku směle doporučuji každému, koho nudí standardní metálek a není naprostým ignorantem české scény. EBOLA JOY počinem „Sitra Achra“ charakterizovala budoucí směr možného alternativnějšího vnímání českých UG kapel. Věřím, že s tímto albem budou mít úspěch, u mne ho jednoznačně zaznamenali.
Nevím co mohu říct více, než že tuto nahrávku směle doporučuji každému, koho nudí standardní metálek a není naprostým ignorantem české scény. EBOLA JOY počinem „Sitra Achra“ charakterizovala budoucí směr možného alternativnějšího vnímání českých UG kapel. Věřím, že s tímto albem budou mít úspěch, u mne ho jednoznačně zaznamenali.
8 / 10
1. Dying World
2. You Have No Choice
3. Your Life In Death
4. Touch Of Death
5. Empty
6. Anonymous Face
7. Weary
8. Stay
9. Return
Gallery (2006)
Sitra Achra (2003)
Battery, a Tribute To Rammstein (2002)
In The Name Of Their God (2000)
Give Me A Medicine (1998)
Vydáno: 2003
Vydavatel: EBOLA JOY Records
Stopáž: 46:57
Produkce: EBOLA JOY
Studio: EBOLA JOY home studio
Kontakt: Jiří Réda, Palackého 11, 669 02 Znojmo, Czech Republic.
dostal jsem se k nim náhodou, předskakovali koncertu metallica revival. Už když se připravoval zpvěvák jsem si říkal, že to bude stát za to a taky že stálo, mám všechny tři alba, sitra je super, ale myslím že trochu doplácí na domácí studio a tzn. že ne příliš dobrý zvuk, ale vzhledem k tomu že alba vznikají opravdu jen z nadšení těch dvou kluků tak sou to alba parádní, give me a medicine 8/10 to stejný in th name of their god a pro sitru achra 10/10, vynikající česká kapela, chtělo by, aby se vyšvihli z toho hlubokýho undergroundu
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.